Viry

05. 04. 2022

viry

Chcete se dozvědět více o stavbě viru? Jaký je rozdíl mezi RNA viry a DNA viry? Dočtete se v našem článku.

  • z latinského virus = jed
  • nebuněčné částice
  • nitrobuněční parazité
  • nemají vlastní metabolismus => ke svému rozmnožování potřebují hostitelskou buňku
  • velikost v řádu nanometrů – k jejich zobrazení je potřeba elektronový mikroskop
  • druhy virů:
    • podle genomové nukleové kyseliny
      • RNA viry – obsahují jednovláknovou +RNA nebo -RNA nebo dvoušroubovicovou RNA
      • DNA viry – obsahují jednovláknovou DNA (ssDNA) nebo dvoušroubovicovou DNA (dsDNA)
  • rozdíly  mezi DNA a RNA viry:
RNA VIRYDNA VIRY
obecně menšímohou být malé i velké
mají vysokou rychlost evoluce, kvůli vysoké
chybovosti polymeráz
rychlost evoluce je nižší (často používají hostitelské
enzymy a ty jsou přesnější)
akutní infekcechronické infekce – mohou se celý život vyvíjet
společně s hostitelem
přenos: aerosoly, tělní tekutiny, vektorypřenos sexuální cestou, případně z matky na
potomka
potřebují spoustu hostitelů, jejich vysokou
koncentraci
stačí jim pár hostitelů
vysoká virulence (hodně ubližují), typická
je například chřipka
zase tak moc neubližují (aby jim hostitel dlouho vydržel)
  • podle hostitele
    zoopatogenní viry (živočišné viry)
    fytopatogenní viry (rostlinné viry)
    mykoviry (viry hub)
    cyanofágy (viry sinic)
    bakteriofágy (viry bakterií)

Stavba virů:

  • virová částice = virion
  • každý virion je složen z:
    • molekuly nukleové kyseliny (DNA nebo RNA)
    • kapsidu = bílkovinný obal
      • chrání nukleovou kyselinu
      • je složen z podjednotek – tzv. kapsomer
      • má často tvar dvacetistěnu
  • komplex nukleové kyseliny a kapsidu = nukleokapsid
  • někdy mají viry další obaly
    • 1 až 2 plazmatické membrány, které pocházejí z hostitelské buňky
    • virus s obaly = obalený virus
    • virus bez obalů = neobalený virus
  • v membráně nebo na povrchu kapsidu jsou přítomny glykoproteiny
    • glykoproteiny slouží k rozpoznání hostitelské buňky (princip zámku a klíče)
    • pomocí glykoproteinů může imunitní systém virus rozpoznat a zničit ho
    • glykoproteiny = receptory, antigeny

Virová infekce:

Průběh virové infekce:

  1. virion rozpoznává hostitelskou buňku a přisedá na její povrch
  2. do buňky se dostává celý virion nebo nukleová kyselina
    1. fúze
    2. mikroinjekce (bakteriofág)
    3. fagocytóza
  3. nukleová kyselina se přenese do jádra buňky, kde se začne replikovat
  4. tvorba virových bílkovin (kapsomery, glykoproteiny) na ribozomech hostitelské buňky
  5. virus dozrává (maturace) = sestavení virové částice
  6. uvolnění virionů z buňky (může dojít k zabalení do membrány)
    1. přežití buňky
    2. smrt buňky = lýze buňky => lytický cyklus virus

Formy virové infekce:

  • perzistence
    • virus pronikne do buňky, ale vůbec se nemnoží
    • projeví se až s vnější příčinou (větší chlad, stres)
    • např. viry oparu
  • latentní infekce
    • virus pronikne do buňky a množí se pomalu
  • virogenie
    • virus začleňuje svojí genetickou informaci do jádra hostitelské buňky
    • začleněná genetická informace = provirus
    • např. retroviry

Význam:

  • původci onemocnění
    • u člověka
      • černé (pravé) neštovice, vzteklina, žloutenka, AIDS, rýma, opar, chřipka, zarděnky, spalničky, příušnice, dětská obrna, klíšťová encefalitida, ebola, SARS, Covid-19
    • u zvířat
      • slintavka, kulhavka
    • u rostlin
      • virus tabákové mozaiky
  • modelové organismy v molekulární biologii a genetice
  • evoluční význam – horizontální přenos genetické informace

Prevence virových onemocnění:

  • dodržování zásad hygieny – mytí rukou
  • očkování
  • posilování imunity – dostatek pohybu, zdravá strava, otužování

Důležité pojmy:

  • virion = virová částice
  • viroid = neobalené molekuly RNA, které způsobují onemocnění u rostlin
  • inkubační doba = doba od nákazy po první příznaky
  • vakcína = očkovací látka
  • vakcinace = očkování
  • epidemie = rozšíření viru v určité oblasti
  • pandemie = rozšíření viru celosvětově
  • priony = infekční bílkovinné částice, které umí způsobit smrtelné degenerativní změny nervové soustavy – např. BSE (bovinní spongiformní encefalopatie) u skotu nebo CJD (Creutzfeldt-Jakobova choroba) u člověka

Zajímá vás více z biologie?

Pomůžeme vám, zajistěte si u nás doučování