9 tipů jak se efektivně učit

Snažíte se mít dobré studijní výsledky, vzdělávat se, trávíte nad učením hodně času, ale nemáte znalosti, jaké byste potřebovali? Případně máte na učení málo času a potřebujte, aby bylo efektivní a informace rychle proudily do hlavy? Zásadní faktor pro efektivní učení jsou dobré metody a techniky, ne tolik strávený čas. Seznámíme vás s několika ověřenými způsoby a strategie, jak zefektivnit své učení a vzdělávání a podpořit dlouhodobé učení. Součástí je i dobrý time management a schopnost poradit si s prokrastinací (odsouváním úkolů).

1. Zjistěte, jak nejlépe vstřebáváte informace

Učit se dá čtením textu, poslouchám přednášek, nebo i formou pokusů, sledováním filmů, dokumentů, obrazových materiálů, grafů a prezentací. Zjistěte, jak si nejlépe pamatuje váš mozek. Pokud víte, že se lépe učíte poslechem, přednášky si třeba nahrávejte. Pokud vám vyhovuje obrazové vstřebávání informací, k tématům si na internetu hledejte fotky nebo videa (zeměpis, přírodověda, a další obory). Když se budete učit například o fauně a geografii Austrálie, určitě si víc zapamatujete z fotek, než z prostého textu.

2. Najděte si klidné a soustředěné místo, kde se vám dobře učí

Na učení je třeba klid a plné soustředění. Vytvořte si místo, kde budete nerušení, vypněte mobil, messanger, Facebook, zprávy, počítač a dopřejte si čas pro sebe. Prostor musí pracovat pro vás – pohodlná židle, květina, vůně, zapálení svíčka, a svatý klid. Někdo využije studovnu, knihovnu, jiný i kavárnu, někdo zase upřednostní park. Bez ohledu na to, jaké ideální prostředí je právě pro vás, vypněte si telefon a soustřeďte se na to, čeho chcete dosáhnout a co se naučit.

3. Efektivní strategie učení

Když se začnete učit nějaké téma, nejprve se uloží v mozku do krátkodobé paměti, a teprve opakováním, procvičováním se přesune do dlouhodobé paměti. Toto se dá nazvat učením. Pak si takovou informaci dokážete vybavit, a použít v situacích, kdy to potřebujete vy, nebo třeba škola.

Během života jste si do dlouhodobé paměti uložili řadu schopností, jako je čtení, psaní, počítání, logické uvažování, poznávání světa kolem sebe. To vzniklo procvičováním a opakováním. Známé je čtení, zvýrazňování, nebo shrnutí. Vědci ale zjistili, že efektivní strategie je aktivní vybavení si informace z paměti.

Zjistěte také, v jakou denní, večerní nebo noční dobu se vám učí nejlépe. Podpořit paměť mohou i myšlenkové mapy.

4. Procvičujte vybavení informací bez pomoci textu

Pro řadu lidí je studium jen přečtení textu, poznámek nebo učebnic. Mít je před sebou nás ale nepřiměje si je zapamatovat. Jen si myslíme, že něco víme. Snaha vyvolávat informace z paměti bez podpůrných materiálů pomáhá naučit se látku mnohem efektivněji. Napište si vše, co víte, nebo to někomu vyprávějte, a pak si ověřte, kolik jste si zapamatovali. Ať už je to rodina, kamarádi, spolužáci, nebo váš domácí mazlíček, podělte se s nimi o vše, co víte a co jste se naučili, abyste si informace lépe uložili do paměti. Lépe si pak zvyknete vybavit látku zpaměti u zkoušky. Používejte konkrétní příklady, abyste pochopili abstraktní myšlenky. 

5. Střídejte čtení a opakování nahlas

Při učení pomáhá po čtení textu probrané téma nahlas opakovat, nebo si představovat, že ho někomu vysvětlujete. Můžete si taky napsat na papír,co si pamatujete, vyplnit nějaký test, nebo si vzít na pomoc kamarádku či kamaráda a látku vysvětlovat jim a učit se společně, abyste si je při zkoušce lépe vybavili zpaměti. Pomůže také vysvětlovat a popisovat myšlenky s mnoha detaily, abyste si vytvořili spojení s obsahem. 

6. Využijte alternativní zábavné zdroje informací

Pokud určitému tématu nerozumíte, vyhledejte si související informace na internetu, youtube, v podobě filmů, obrázků, fotek, videí, grafů , diagramů, fyzických předmětů čehokoliv, co vám pomůže téma vysvětlit lépe. Například když se učíte přírodovědu nebo fyziku a chemii, lépe jí pochopíte venku v přírodě nebo při pokusech, než jen ze suchého textu v učebnici. Když si  kladete otázky „jak“ a „proč“ a hledáte odpovědi, naučíte se více porozumět tématu a souvislostem v reálném životě. Kombinujte slova a vizualizaci pro pochopení tématu.

7. Opakujte si látku v intervalech a střídejte témata

Rozdělení informací v čase i jejich šíření (mluvení nahlas) se v průběhu času zlepšuje. Studenti se naučí cív, když se budou učit po 30 minutách s přestávkou , než 2,5 hodiny v kuse. Pomůže také rozdělení v čase. Studenti si mohou každý den vytvořit rozvrh s krátkými studijními úseky, a držet se ho.  Je také důležité rozložit témata tak, aby mezi opakováním stejných myšlenek byla časová mezera(interval). Více se taky naučíte, když budete střídat různá témata a ne sedět u stejného několik hodin. Monotónnost a stereotyp mozek unaví. Dělejte si  také v učení přestávky. I během nich si mozek v relaxovaném stavu spojuje informace.

8. Opakujte si informace a udržujte si znalosti

Vědci objevili křivku“ zapomínání, kdy si po  hodinách mozek pamatuje.. procent informací, po 24 hodinách už jen .. informací a za několik dní jen .. procent učiva.

Proto je důležité si před zkouškou informace pravidelně opakovat. 

Vhodné je také učit se nebo si projít studijní materiály před spaním protože během spánku se ukládají informace do dlouhodobé paměti. 

– po přečtení stránky nasměrujte pohled jinam a připomeňte si v duchu hlavní myšlenky

– připomeňte si hlavní myšlenky cestou do školy

– piště si poznámky se zavřenou knihou, než jen opisováním

– klíčové body a pojmy vysvětlete vlastními slovy

– místo poznámek si k textu piště otázky a pak se otestujte

– téma, které se učíte, někoho učte

– piště si informace na kartičky

– opakujte si učení před spánkem, mozku se nejlépe zpracovávají informace během spaní

Takto si můžete výrazně  zlepšit účinnost učení.

9.  Zapojte do učení něco příjemného

Najděte si, co vám učení zpříjemní. Může to být správná hudba podporující učení, jídlo pro mozek jako čokoláda nebo oříšky, protáhněte se mezitím nebo  si zacvičte, zazpívejte nebo zatancujte si, jděte na krátkou procházku, nebo cokoliv jiného co vám zlepší náladu a zpříjemní hodiny učení. Cvičením nebo během se mozek nabudí, okysličí , vyživí a lépe mu to myslí. Pokud nad učením sedíte hodiny a jste z toho už ve stresu, může pomoci naopak relaxace, meditace nebo jóga. Výzkumníci zjistili, že delší stres uvolňuje hormony, které narušují vytváření a ukládání informací. Relaxace mysli a dýchání sníží stres a zlepší proces učení. Také při fyzickém cvičení se v mozku vytváří vice nových neuronů, proto je vhodné si při učení pravidelně zacvičit.